Moji milí,
rozhodla jsem se provětrat faldy Zhýralce a dát dolů zbytek kil. Přesně před rokem jsem zabrzdila na -23 kg s tím, že mi ke spokojenosti stačí. V průběhu roku mi do života vstoupilo mnoho žen a pár mužů, se kterými pracuji na jejich cílech a trochu jsem pozapomněla na své vlastní. Nahodila jsem zpět 3 kg, bůčky neschovám a zajistila jsem, že se zanedbávám. Kromě dobrého jídla s sportu jsem nějak vyěsnila odměny, vlastní koučink a tvorbu nových věcí. A konečně i FIT a FRESH kuchařky, která bude právě vyšperkovaná Zhýralkou. Pořád tady pro někoho jsem. To je v pořádku, jen musím sebe vystrčit do popředí.
Stává se mi celý život, že upozaďuji vlastní sny na úkor druhých, mám to prostě takhle nastavený. Už pár dní si říkám, že si udělám čas na svoje plány a nahlédnu do historie. Kde to všechno kolem FIT a FRESH začalo, co byl prvotní impuls a kam jsem došla. Téměř dva roky s potěšením a malými výpadky jedu v metabolicky přívětivém stravování, koučuji a vařím s desítkami, stovkami žen a činí mi to nesmírnou radost. A teď nastal čas zastavit se a ohlédnout, spočítat úspěchy a kila a znovu zabrat. Jak vypadala moje cesta za mojí lepší verzí a jak budu pokračovat? To všechno vás čeká v Zápisníku zhýralé matky 2.0.
Dnes je to přesně měsíc /únor 2019/, co jsem nastoupila cestu, na níž jsem vstoupila snad dvacetkrát před tím. Asi ji dost vás důvěrně zná – redukce váhy. Bilance: už třicet jedna dní si vykračuju, raduju, plasknu, vymýšlím ještě víc než kdy předtím. Ustála jsem složité cestování, absolutně odlišný způsob života na Srí Lance, jetlegy, dvakrát PMS + ďábelská menstruace, jeden zánět dutin s virózou. Chvílemi mně bylo úzko, opakovaně mnou jímaly zaječí úmysly, přesto nakonec zvítězila touha být nejlepší verzí sebe sama. Bez brblání se to neobešlo, i když jsem místy nahlas skepticky přesvědčovala sama sobe, že na to prdím, vdechnu si tajně malou prasárničku, jenže pak mi došlo, že bych nařízla větev sama sobě a udržela se. Heslo pro další měsíc zní jasně: „nesejdu z cesty“.
Vždycky tomu tak nebylo /od pětačtyřicítky nahoru/ jsem na cestě za bývalou figurou ušla pár metrů. V několika případech /dobře, devíti z deseti/ jsem ztrácela vůli, spíš bych řekla radost a motivaci a zapomínala na svůj cíl. Čím to? Možná pro mě nebyl tak důležitý, možná vůbec nebyl můj. Už to mám, vlastně jsem nevěděla co přesně chci a spíš jsem velmi rozvolněně a nepřesvědčivě prohlašovala, že potřebuju shodit. Ovšem tělo se chránilo vrstvami tuku před vnějším světem a ten ke mně nebyl pár let přívětivý. A tak moje tehdejší cesta za štíhlejším tělem byla plná překážek, selhání, boulí a zklamání. Doprovázená vtíravou myšlenkou, že se nemůžu pořádně najíst. Prostě mi nikdy nebavily prefabrikované koktejly, husí tváře v páře a brokolice na vodě.
Dnes už vím, za mými neúspěchy vězelo – jednoduše hlava a strava. Zaprvé jsem si potřebovala srovnat priority a za druhé, jsem chtěla a chci, aby mi jídlo chutnalo, protože ho miluji a neumím žít bez chuti. Zjistila jsem, že rozhašená hlava potřebuje srovnat a jíst bude jen to, co mi bude chutnat. A začala jsem řešit nejprve hlavu a potom stravu. Jako pomocníka jsem si vybrala nejleší stravovací program na trhu – Metabolic Balance. Naordinovala jsem si pracovní zvolnění a více času na sebe a rodinu. Nutnost, pokud chcete skutečné výsledky a dostat se do pohody. Zjišťuji, že tělo je fantastický stroj s dokonale probíhajícími chemickými procesy a MB je prostředek k jejich spuštění a díky řádu v jídle mi dává možnost dostat mou rozežranost pod kontrolu.
Tak jsem za jediný měsíc shodila deset kilo a omládla minimálně o pět let. Byl to tvrdý měsíc, ale dal se vydržet. Už se hýbu s větší lehkostí, mám stále větší chuť na sex /chudák můj muž/ a přestala mne bolet kolena, esíčka a klenba na pravé noze. Co je nejpodstatnější, že se cítím zdravě po těle a i v hlavě a pro mě zcela nejzásadnější – chutná mi!
Vstupuji do druhého měsíce a cíl je 10 kg tuku za dalších 45 dní. Ideálně zbytek viscerálního a taky tuku vnějšího, svalovou hmotu si ráda nechám. Začínám vracet ke sportu, tím pádem váha nebude primární ukazatel postupující redukce, začínám měřit! Víte přeci, že svaly jsou těžké, takže vážení může být matoucí. Aktuální fotka přiložena a jídla nafocena, vlastně celý Zápisník zhyralé matky je zdokumentovaný… A chcete vědět, jestli jsem došla do cíle? Zhubla jsem kýžená kila? Kolik mi chybí do vysněné váhy? Nebo už zase tloustnu?! Počkejte si.
